Železo je velmi důležitý mikronutrient. V našich podmínkách sice máme dobrou dostupnost k potravinám bohatým na železo, ale i přes tento fakt je železo v jídelníčku často podhodnoceno. Anémie způsobená nedostatkem železa je nejčastějším deficitním stavem na celém světě.
První dva roky života jsou velmi typické a velmi křehké pro nedostatek železa. Příjem železa nestihá pokrýt zvýšené potřeby dětského organismu k růstu a vývoji. Dostatek železa ve stravě je významně důležitý pro rozvoj mozku. Kritické období se ukazuje jako věk mezi 12 - 18 měsíci, kdy nedostatek železa může poškodit mozek dítěte a ovlivnit jeho budoucí intelekt. Nedostatek železa také může zpomalit celkový růst dítěte a ovlivnit jeho prospívání.
Doporučený denní příjem pro děti v době zavádění příkrmů je dle EFSA 11 mg. Reálná potřeba těla je výrazně nižší, avšak vstřebatelnost z potravin je značně omezená. Děti mladší 4 měsíců mají zásobu železa v krvi z doby těhotenství. Jako zásadní na zásobu železa se také uvádí dotepání pupečníku. To výrazně může pomoci k dostatečnému zásobování těla železem. Potřeba plně kojeného dítěte bývá obvykle do asi 6 měsíce pokryta mateřským mlékem. I mateřské mléko je zdrojem železa v dobře vstřebatelné formě pro dítě. Od asi 6 měsíce začíná dítě s prvním jídlem, které by mělo obsahovat dobré zdroje železa.
V potravinách se nachází dva typy železa: hemové a nehemové. V rostlinné stravě se nachází pouze nehemové železo. V mase a vnitřnostech je nehemové železo zastoupeno z 60 %, zbytek je hemová forma. Jednoduše lze říct, že hemové železo je významně lepší pro vstřebávání než nehemového železo. To je důvod, proč pro příjem železa preferovat hemové zdroje, před zdroji nehemovými. Biologická dostupnost železa je velmi důležitá, protože ovlivňuje výsledný příjem železa. Průměrná vstřebatelnost se pohybuje okolo 10 %. Vstřebatelnost můžeme podpořit především příjmem vitaminu C (typickým zdrojem je zelenina a ovoce). Naopak ho můžeme významně inhibovat vápníkem (typickým zdrojem je mléko a mléčné výrobky). Vstřebatelnost však ovlivňují i další faktory: například fytáty, fenolové sloučeniny a zinek. Faktorů, které ovlivňuje vstřebávání železa je celá řada. Zajímavostí je, že při nedostatku železa umí tělo zvýšit jeho využitelnost.
V praxi je výhodné dětem mladším 2 let nabízet živočišné potraviny jako kvalitní zdroje železa, především tedy maso (především červené maso a krůtí tmavé maso ze stehna). Pozor, u vaječných žloutků je vstřebatelnost také ztížena oproti masu, obsahuje pouze nehemové železo. Hlavní zdroj železa je vhodné nabízet 1-2 denně. Ostatní zdroje železa, jako je například špenát, mák, čočka, fazole nebo chléb, lze považovat za vhodné doplňující zdroje železa, která určitě do jídelníčku kvůli pestrosti také patří. Ne příliš známé zdroje železa jsou například sušené meruňky, kakao, mák, mandle, kešu nebo také sardinky v oleji. Zajímavou alternativou mohou být potraviny fortifikované železem. V případě výrazného deficitu lze samozřejmě přistoupit k suplementaci.
Pokud rodina nebo samotné dítě preferuje rostlinné zdroje železa, je nutné počítat s navýšeným denním doporučeným příjmem o asi 1,8 krát, kvůli snížené dostupnosti železa pro tělo. Vždy kombinujte s potravinami bohatými na vitamin C pro podporu vstřebatelnosti. Ve výsledku však může být poměrně obtížné pro dítě porce s dostatečným množstvím železa ujíst. Dítě není malý dospělý. Proto bych určitě preferovala pro tak malé děti zařazení živočišných potravin. Pokud však jste vegani a živočišné zdroje z jídelníčku vynecháváte doporučuji konzultaci s nutriční terapeutem ke kontrole jídelníčku a ideálně kontrolu dostatečného zásobení těla železem u pediatra.
S ohledem na rizika nedostatku železa a zároveň častý výskyt deficitu je vhodné železu ve stravě dítěte věnovat pozornost. Je vhodné dětem nabízet pestrý jídelníček s obsahem kvalitních zdrojů železa a vstřebávání podpořit potravinami s obsahem vitaminu C.
hlavní zdroje:
- https://www.nutridatabaze.cz/vyhledavani-potravin/podle-nutrientu/?id=35
- DEUTSCHE GESELLSCHAFT FÜR ERNÄHRUNG a VÝŽIVASERVIS (FIRMA). Referenční hodnoty pro příjem živin. Praha: Společnost pro výživu, 2011. ISBN 978-80-254-6987-3.
- AGOSTONI, Carlo, Tamas DECSI, Mary FEWTRELL, Olivier GOULET, Sanja KOLACEK, Berthold KOLETZKO, Kim Fleischer MICHAELSEN, Luis MORENO, John PUNTIS, Jacques RIGO, Raanan SHAMIR, Hania SZAJEWSKA, Dominique TURCK, Johannes VAN GOUDOEVER, a ESPGHAN COMMITTEE ON NUTRITION: Complementary feeding: a commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2008, 46(1), 99–110. ISSN 1536-4801. Dostupné z: doi:10.1097/01.mpg.0000304464.60788.bd
- Železo – Společnost pro výživu [online]. [vid. 2021-03-20]. Dostupné z: https://www.vyzivaspol.cz/zelezo-2/
- AMERICAN DIETETIC ASSOCIATION a DIETITIANS OF CANADA. Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: Vegetarian diets. Journal of the American Dietetic Association [online]. 2003, 103(6), 748–765. ISSN 0002-8223. Dostupné z: doi:10.1053/jada.2003.50142
- KRÁĽOVÁ, Jana. Anémia z nedostatku železa u dojčiat a batoliat [online]. Brno, 2017 [cit. 2021-03-20]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/k3rka/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Veronika Suchodolová.
-
DOMELLÖF, Magnus, Christian BRAEGGER, Cristina CAMPOY, Virginie COLOMB, Tamas DECSI, Mary FEWTRELL, Iva HOJSAK, Walter MIHATSCH, Christian MOLGAARD, Raanan SHAMIR, Dominique TURCK a Johannes VAN GOUDOEVER. Iron Requirements of Infants and Toddlers. Journal of Pediatric Gastroenterology & Nutrition [online]. 2014, 58(1), 119–129. ISSN 0277-2116. Dostupné z: doi:10.1097/MPG.0000000000000206
-
https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4254