Pět základních myšlenek k zavádění příkrmů

příkrm

Článek shrnuje pět základních myšlenek výživy dětí k zavádění příkrmů – kojení, načasování zavádění příkrmů, způsob zavádění příkrmů, potraviny vhodné pro první příkrmy a železo v dětské stravě. S ohledem na velké množství informací kolující o dětské výživě a kojení doporučuji mít základní kvalitní informace již před porodem. Bohužel nezřídka dostávají rodiče protichůdná doporučení a je absolutně logické, že je obtížné se v tom následně vyznat.

1/ Kojení jako základ dětské stravy- v prvních letech života.

Myslete na to, že základem dětské výživy pro kojence a i batole je kojení. Kojení významně ovlivňuje zdraví dítěte a také má pozitivní zdravotní dopad na matku. Na tomto místě by bylo zajímavé také zmínit, že mateřské mléko velmi dobře připravuje dítě na pozdější běžnou stravu. Například zajímavostí je, že mateřské mléko, na rozdíl od umělého mléka, nechutná vždy stejně a děti tak lépe tolerují zavádění nových potravin.

Světová zdravotnická organizace, Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu a mnoho dalších odborných společností doporučuje výlučné kojení dětí do ukončeného 6. měsíce a následně v kojení pokračovat s postupným přidání příkrmů dle potřeby dítěte do 2 let i déle.

Je proto vhodné se v době těhotenství informovat nejen o porodu, ale také o kojení. Ideálním startem pro dobré kojení je přirozený vaginální porod bez zbytečných zákroků a následný poporodní bonding. Je však samozřejmě možné kojit i po složitém porodu nebo porodu vedeným císařským řezem. Pokud má matka a dítěti prostor pro mazlení kůži na kůži výrazně je tím podpořena laktace. Dítě kojte dle jeho potřeby, zapomeňte na tabulky a čas. Vynechte používání šidítek, dudlíků a lahviček.

Na tomto místě bych ráda uvedla, že dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo v roce 2017 do věku 3 měsíců výlučně kojeno v České republice pouze 13,2 % dětí. Do věku 6 měsíců aspoň částečně bylo kojeno pouze 39,1 % dětí. Podpora kojení v České republice by se tedy dle dostupných dat měla významně zlepšit. Světová zdravotnická organizace má ve svých cílech dosažení kojení do 6 měsíce věku dítěte aspoň u 50 % dětí.

Podpora kojení je rozsáhlá kapitola, ale chtěla jsem aspoň trochu na tomto místě nastínit základní doporučení. Nezapomínejme také, že kojení není jen o výživě. Také doporučuji si ještě před porodem sehnat kontakty na laktační poradkyně ve vašem okolí.  

2/ Načasování zavádění příkrmů.

Z předchozího bodu o kojení, lze udělat závěr, že je vhodné začít s příkrmy okolo 6. měsíce. Důležitá je zejména vývojová zralost vašeho dítěte. To znamená schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, správná koordinace očí, umět rukou dopravit potravinu do úst, umět polykat a tolerovat tuhou stravu v ústech. Je možné, že vaše dítě bude připravené již v 5,5. měsíci a také je možné, že to bude až týden po 6. měsíci. Obě varianty jsou v pořádku. Tuhou stravu by dítě mělo začít ochutnávat nejpozději do 7. měsíce.

Na zavádění příkrmů zbytečně nespěchejte, není obvykle důvod zavádět příkrm dříve, než je vaše dítě připraveno. Příkrmy je dle doporučení možné dítěti podávat už od ukončeného 4. měsíce, ale není k tomu obecně rozumné opodstatnění. Pokud máte pocit, že vaše mateřské mléko dítěti nestačí a dítě špatně prospívá, tak konzultujte stav s laktační poradkyní a vašim dětským lékařem. Prvním opatřením do ukončeného 6. měsíce věku je vždy podpora kojení. Pokud máte z nějakého důvodu nekojené dítě, které bezproblémově prospívá, je také vhodné počkat na to až bude připraveno k podání pevné stravy. U nekojených dětí při zavádění příkrmů postupujeme obecně stejně jako u kojených. 

V malém procenta dětí může být z nějakého důvodu indikované zavedení příkrmu již po ukončeném 4. měsíci. Mělo by však být dobře individuálně zváženy důvody a přínosy tohoto doporučení. 

3/ Způsob nabízení příkrmů.

Pokud opravdu počkáte, až vaše dítě bude připraveno k příjmu tuhé stravy není nutné příkrm omezovat jen na lžičku a mixovanou stravu. Doporučení kaší a jemného mixovaného příkrmu souvisí s dřívějším doporučení zavádění stravy dětem od 4. měsíce. Jak jsem zmínila k tomuto doporučení není jasné opodstatnění. Nastudujte si bezpečnost podávání tuhé stravy do ruky a kombinujte různé struktury a konzistence. Samozřejmě není ani důvod vynechávat pokrm na lžičku, pokud se vám nechtějí některé pokrmy speciálně připravovat, tak aby je dítě snědlo i v době, kdy se samo lžičkou nenají, je to typický pokrm na lžičku - například polévka nebo prostě jen chcete omezit nepořádek. Ve výživě není nutné a ani vhodné se držet žádného extrému. Berte zavádění stravy dítěte do jeho života jako jeden z významných milníků. Nechte dítě pokrm a nabízené potraviny zažít všemi smysly a seznámit se s ním.

Za optimální variantu u zdravích dětí považuji společné stolování s rodinou. Tedy pokud jako rodina jíte podle zásad zdravého stravování není důvod proč dítěti vyvařovat speciálně. Můžete už v době před zavedením příkrmů sledovat rodinné zvyklosti a snažit se je upravit, tak aby se vaše dítě mohlo přirozeně přidat k rodinné stravě. Především omezte sůl, hlídejte cukr a zaměřte se na bezpečnost. Následně dítě připojte v rámci myšlenky baby-led weaningu ke společnému stolu. Osobně baby-led weaning u zdravých dětí z rodin stravujících se správně velmi podporuji. Také je dobré, aby dítě nejedlo samo. Snažte se jíst s ním a s dalšími členy rodiny. Stravu nabízejte, ale dítě násilně nekrmte. Nesledujte u jídla televizi, nehrajte s dítětem u jídla hry. Není ani vhodné nabízet stravu za maminku, za tatínka…

Dále kojte na požádání. Není nutné omezování nějakých dávek mateřského mléka. Dítě by k prvním příkrmům mělo přicházet odpočaté a v dobré náladě. Nebojte se tedy klidně předtím nakojit, pokud to dítě vyžaduje. První příkrmy jsou o zkoumaní a ochutnávání, ne o množství.

4/ Potraviny vhodné pro první příkrmy.

Zhruba do prvních narozenin by dítě mělo postupně ochutnat všechny potraviny a pokrmy, které se v rodině běžně jí. Když začneme zavádět příkrmy není rozhodující jaké potraviny nabídneme jako první. Tabulky k postupnému zavádění potravin vynechte. Tyto doporučení vycházejí z jednotlivých národních zvyklostí, ale pro dítě to není rozhodující. Potraviny, které nabídnete jako první můžou vycházet z rodinného pokrmu, který právě připravujete. Doporučuji se zaměřit na lokální potraviny a u ovoce a zeleniny nabízet s ohledem na sezónu. Pokud například seženete kvalitní čerstvou rybu nebojte se jí zařadit. Je sezóna jahod? Skvělé, nabídněte vašemu dítěti jahody. Obecně však dbejte na kvalitu a zdravotní nezávadnost.

Zavádění alergenů zbytečně neoddalujeme. Kravskou bílkovinu, lepek a vejce je vhodné nabídnout v rozestup asi 3 dnů pro případné zaznamenání alergické reakce u dítěte. Nové potraviny není vhodné nabízet na noc. Alergie se však může vyskytnou na téměř jakoukoliv potravinu. Nepřistupujte, ale k výživě pouze z pohledu alergenů. Nebojte se zbytečně. Zkuste si nabízení stravy společně užívat. Pokud máte v rodině alergie doporučuji konzultaci s vaším lékařem. Především alergie u sourozenců a blízkých příbuzných zvyšuje riziko vzniku alergie u dětí. Kojení při zavadění příkrmů může snižovat vznik alergické reakce. Alergie je však multifaktoriální onemocněním, tedy ovlivňuje jí celá řada dějů. Pokud se u Vašeho dítěte objevila reakce konzultujte s lékařem další postup. Zároveň nezoufejte, protože alergie může s věkem vymizet.

A existují nějaké zakázané potraviny? Osobně nemám ráda slovo zakázané ve vztahu k výživě. Vždy jde primárně o množství, tedy porci, kterou sníme, a frekvenci nabízení dané potraviny. Avšak u některých potravin je vhodné určitě zbystřit. Důvodem doporučení vynechání některých potravin, je především riziko udušení, vysoký obsah cukru, vysoký obsah soli, vysoký obsah těžkých kovů, riziko alimentární nákazy a nedostatečná výživnost některých potraviny. 

5/ Děti potřebují hodně železa.  

Jak jsem už opakovaně zmínila, příkrmy se zavádějí kolem 6. měsíce. S trochou nadsázky by se dalo říct, že hlavním důvodem je právě železo, i když těch důvodů je mnohem více. Potřeba železa je v kojeneckém a batolecím období veliká.

Zásoby železa si vytváří miminko už v bříšku. Dalším důležitým bodem pro vytvoření dobrých zásob železa je dotepání pupečníku po porodu. Dotepání pupečníku má i mnoho dalších pozitivních dopadů, proto doporučuji si tento bod zapsat do svých porodních přání.

Dobrým zdrojem železa v jídelníčku je především maso. Nebojte se proto maso nabídnout jako jedno z prvních jídel. Vstřebávání železa podporuje vitamin C, nabízejte proto zeleninu a ovoce. Naopak vstřebávání inhibuje vápník, který je především v mléčných výrobcích. To neznamená, že mléko a mléčné výrobky do stravy dětí nepatří, ale zároveň není vhodné jich v jídelníčku mít nadměrné množství. Není především vhodné mléčné výrobky podávat současně se zdroji železa. I mateřské mléko pokrývá pomyslné doporučené porce mléčných výrobků. Zároveň v mateřském mléce se nachází železo v dobře stravitelné podobě. Více se dočtete v článku na blogu, který se věnuje přímo železu.

Závěrem lze shrnout, že mateřské mléko (v případně nemožnosti kojení umělé mléko) je základ stravy nejen v kojeneckém období, ale tvoří důležitou součást stravy i v batolecím období. Příkrmy dětí by měly být především pestré. Díky pestrosti docílíme dostatečného zastoupení všech živin. Je vhodné nabízet dítěti již od prvních jídel různé konzistence, struktury a chutě. Nabízejte různé potraviny a zbytečně se nevyhýbejte alergenům. Nabízejte opakovaně, s rozvahou a klidem. Myslete na důležitost železa pro děti. Pokud se rodina stravuje zdravě, je ideální, když se dítě připojí ke společnému rodinnému stravování. Stravu dítěti nikdy nenuťte silou, ale aktivně nabízejte. Buďte pro své dítě vzorem.

hlavní zdroje:

1/ Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců. Ministerstvo zdravotnictví [online]. 25. únor 2013 [vid. 2021-04-28]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivy-prikrmuu-kojencu/

2/ 2.7.20 Podíl kojených novorozenců podle celkové délky kojení - Regionální zpravodajství NZIS - Česká republika [online]. [vid. 2021-04-28]. Dostupné z: https://reporting.uzis.cz/cr/index.php?pg=statisticke-vystupy--ukazatele-zdravotniho-stavu--indikatory-echi--podil-kojenych-novorozencu-podle-celkove-delky-kojeni&region=cr&year=2017

3/ https://www.who.int/health-topics/complementary-feeding#tab=tab_2

4/ https://www.globopol.cz/wp-content/uploads/2018/09/2018-Mydlilova-Kojeni.pdf

5/ EUROPEAN FOOD SAFETY AUTHORITY. Age to start complementary feeding of infants. [online]. LU: Publications Office, 2019 [vid. 2021-04-28]. Dostupné z: https://data.europa.eu/doi/10.2805/055906

6/ FEWTRELL, Mary, Jiri BRONSKY, Cristina CAMPOY, Magnus DOMELLÖF, Nicholas EMBLETON, Nataša FIDLER MIS, Iva HOJSAK, Jessie M. HULST, Flavia INDRIO, Alexandre LAPILLONNE a Christian MOLGAARD. Complementary Feeding: A Position Paper by the European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition (ESPGHAN) Committee on Nutrition. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition [online]. 2017, 64(1), 119–132. ISSN 1536-4801. Dostupné z: doi:10.1097/MPG.0000000000001454

7/ http://www.neonatology.cz/upload/www.neonatology.cz/soubory/csped_suppl_2014_ii.pdf