Základní informace o potravinových alergiích

potravinové alergie

Velmi zastávám názor, že bychom neměli k zavádění příkrmů a obecně k výživě přistupovat se strachem z potravinové alergie. Zároveň kdo je připraven, není zaskočen. Tedy je určitě vhodné mít základní informace o dané problematice, které jsou shrnuty v tomto článku.

Co je to potravinová alergie?

Potravinová alergie je ve své podstatě stejná jako jiné alergie. Tedy je to stav, kdy se aktivuje imunitní systém po pozření dané potraviny. Následně je rozvinut specifický imunologický mechanismus. Specifické pro potravinovou alergii je role střevní bariéry a imunologie samotného trávicího systému.

Jak často se vyskytuje?

Celková prevalence potravinových alergií stále stoupá, nyní se pohybuje okolo 3-4 % v naší populaci. Potravinové alergie se stávají určitým fenoménem dnešní doby. V kojeneckém věku je výskyt potravinových alergií ještě častější, okolo 6-7 %.

Obecně lze říci, že riziko vzniku potravinové alergie se zvyšuje s pozitivní rodinou anamnézou. Především u blízkého příbuzenstva. Vznik alergie je tedy závislí na genetické predispozici jedince, ale také na vlivech z okolí. I dítě bez pozitivní rodinné anamnézy může mít potravinovou alergii. Potravinová alergie je velmi složitý jev, který ovlivňuje mnoho faktorů.

Některé potravinové alergie mohou během života vyhasínat (typicky alergie na bílkovinu kravského mléka zjištěna v kojeneckém věku kolem 3 roku života dítěte vyhasíná), jiné jsou problémem celoživotním (například alergie na ořechy).

Na jaké potraviny můžeme být alergičtí?

Obecně vzato na cokoliv. V odborné literatuře se můžete dočíst o takzvané velké osmě, do které patří: kravské mléko, vejce, pšenice, sója, arašídy, stromové ořechy, ryby a korýši. V Evropě jsou dále časté alergie na celer, hořčici, sezam a lupinu. V poslední době vstoupá dále alergie na pohanku.

Dovolím si jen malý komentář. Mnoho rodičů při zavádění lepku doslova trne a očekává kdy se projeví reakce, ale při nabízení celeru a jiné kořenové zeleniny žádný strach o alergii nemá. Do praxe je vhodné dítě samozřejmě přiměřeně sledovat a být ostražitý, ale zbytečný negativní pohled společnosti na běžné alergeny v jídelníčku považuji za bezdůvodný.

Jak se potravinové alergie projevují?

Projevy potravinových alergií jsou velmi rozmanité. Alergie se může projevovat na úrovni mnoha systémů: průjem, zácpa, zvracení, otoky dutiny ústní, otoky kůže, kopřivka, ekzém, kašel, bronchospasmus, akutní astma, svědění nosu, rýma, bolest kloubů a svalů, deprese, úzkost, bolesti hlavy, poruchy spánku apod. U dětských pacientů je také velmi typické celkové neprospívání.

Alergické projevy se mohou vyskytnout ihned po konzumaci (obvykle do asi 30 minut), ale i s odstupem téměř dva dny.

Jak se potravinové alergie diagnostikují?

Jedním slovem, velmi obtížně.

Často jde téměř o detektivní práci. Zásadní u diagnostiky je vymezení symptomů po vynechání podezřelých potravin a následně objevení symptomů po zavedení dané potraviny. To znamená dodržování eliminační diety a následně expoziční test. Konečnou diagnózu určuje vždy lékař. Nutriční terapeut nemá pravomoci, ale ani nástroje, diagnostikovat potravinovou alergii. Pokud máte podezření na potravinovou alergii, tak doporučuji kontaktovat vašeho obvodního lékaře a žádat odeslání na specializované pracoviště, kde je možnost komplexního vyšetření a následně i komplexního objektivního určení diagnózy. Držení eliminační diety bez důvodu může mít negativní dopad na nutriční stav, hrozí nutriční deficity.

V populaci, na sociálních sítí, v médiích, ale i u lékaře vstoupá také velký trend mnohé obtíže přisuzovat právě potravinovým alergiím a následně doporučovat vynechávání potravin nebo dokonce celých skupin potravin z jídelníčku, takzvaně na slepo, bez určení konkrétní diagnózy. Diagnostika potravinových alergií je však pro praxi velmi zásadní.

Důvodem je z mého pohledu primárně určení omezení potravin či skupin potravin. Například pokud mám průjem po konzumaci mléčných výrobků, tak se může jednat o alergii na bílkovinu kravského mléka nebo také o laktózovou intoleranci. Při alergii na bílkovinu kravského mléka však je nutné vynechat mléko včetně všech mléčných produktů. Také je často nutné vynechat sóju a sójové výrobky z důvodu časté zkřížené alergie. Pokud se však jedná o stav laktózové intolerance, tak konzumace tvrdých sýrů, a často i kysaných mléčných výrobků je bez obtíží. Naopak při histaminové intoleranci mohou vadit primárně sýry a kysané mléčné výrobky. Konečné určení diagnózy, tedy zda jde o alergii na bílkovinu kravského mléka, laktózovou intoleranci nebo histaminovou intoleranci má obrovský nutriční dopad na jídelníček a skladbu jídelníčku, i když by se mohlo zdá, že je to přeci jedno.

Do praxe bych také doporučila eliminační dietu zavádět vždy za kontroly odborníka, to je jediná cesta ke správné diagnóze.

Každý jsme však individuální a je nutné také respektovat jednotlivce. Tedy pokud někdo má osobní pocit, že mu například mléčné výrobky v jídelníčku nesedí a necítí se po nich dobře, ale dle lékaře je zdraví a nemá ani laktózovou intoleranci, tak není nutností se tlačit do konzumace těchto výrobků s pocitem, že je jíst nechci. Určitě bych doporučila na tom pracovat, najít třeba aspoň nějaké výrobky z dané skupiny, které obtíže nedělají, také zjistit proč vlastně nechci jíst dané potraviny. Nutit se jíst něco co opravdu nechci nepovede k harmonii ve vztahu k výživě a nejspíš nám po takovém jídle nebude ani dobře. Zároveň je však nutné se na to podívat komplexně a mléčné výrobky, které v jídelníčku vyřadíme adekvátně nahradit jinými potravinami, tak aby tělo bylo dostatečně zásobeno všemi živinami. Osobně ve své praxi vždy ctím potřebu jednotlivce a ke všem přistupuju s respektem, přestože osobně nejsem zastánce zbytečného vynechávání potravin z jídelníčku a za klíčovou cestu ke zdraví v jídelníčku především považuji pestrost.

Jak potravinovou alergii léčit?

Potravinové alergie se primárně léčí takzvanou eliminační dietou, tedy vynecháním dané potraviny nebo skupiny potravin, z jídelníčku pacienta. Případně pokud má alergii kojené dítě, tak dodržováním eliminační diety matkou. Eliminačními dietami z pohledu nutričního terapeuta se zabývám níže v článku více podrobněji. 

Lékař samozřejmě také může doporučit užívání léků ke zmírnění příznaků alergie a další léčiva dle potřeby.

Co nejsou potravinové alergie?

Do potravinových alergií neřadíme neimunologické projevy na potraviny. Jako jsou enzymové deficity, reakce na histamin (tyramin), reakce na aditiva nebo toxiny v potravinách. Za nejznámější stavy z této kategorie lze považovat laktózovou intoleranci, celiakii a histaminovou intoleranci.

Tyhle stavy jsou však úzce spojeny právě s potravinovou alergií a samozřejmě také souvisí s reakcí na potravinu. Nejde však o reakci alergickou v pravém slova smyslu. Při určování diagnózy potravinové alergie je nutné je vzít v potaz. Podobně jako potravinové alergie, tak i intolerance se lečí úpravou jídelníčku s vynecháním potravin, které intoleranci způsobují. U primárních intolerancí je obvykle omezení v jídelníčku celoživotní. Například při celiakii (intoleranci lepku) se dodržuje bezlepková dieta.

Jak přistupovat k dietě při potravinové alergii?

Dieta při potravinové alergii musí z principu splnit dva základní body:

1/ Vynechat potraviny obsahující alergeny a potraviny, které by potenciálně alergeny mohly obsahovat.

2/ Nahradit vynechané potraviny potravinami, které jsou stejně nebo aspoň velmi podobně nutričně bohaté. V celkovém nutričním příjmu zachovat stále stejný vhodný celkový energetický příjem, včetně správného poměru hlavních živin a zastoupení všech vitaminů, minerálních látek a dalších mikronutrientů.

Dívat se na eliminační dietu pouze jako dietu, která potraviny vynechává je velká chyba. O eliminační dietě bychom lépe mohli uvažovat jako o „nahrazující“ dietě. Tedy dieta musí vždy vynechanou potravinu z jídelníčku adekvátně nahrazovat potravinou jinou, tak aby dieta i po vyřazení alergenů byla takzvaně plnohodnotná. To však může být v praxi z moha důvodů náročné splnit. Zejména:

1/ je-li nutné vynechat více alergenů ze strany.

2/ jsou-li zvýšené nároky organismu (růst, těhotenství, kojení, nemoc).

3/ je-li nutnost vynechaní celé skupiny potravin, která je převažujícím zdrojem konkrétního nutrientu ve stravě. (Například zmiňované mléko a mléčné výrobky jsou ve stravě zdrojem bílkovin i tuků, ale především dobrým zdrojem vápníku, ale i dalších nutrientů, které bývají deficitní – vitamin D, vitamin B12, tedy najít potravinu se stejnými nutričnímu hodnoty je nemožné. Nahradit adekvátně mléko a mléčné výrobky v jídelníčku bez využití doplňků stravy či fortifikovaných potravin je obtížné, zejména při zvýšených potřebách těla).

4/ jsou-li přidružené další onemocnění nebo symptomy omezující výběr potravin (potravinové intolerance, diabetes mellitus, dna, nechutenství atd.).

Nutriční terapeut vám může v rámci potravinových alergií pomoci především:

1/ zhodnotit, zda je jídelníček plnohodnotný i po vynechání alergenů.

2/ pomoci nahradit eliminované potraviny v jídelníčku za cílem splnění nutričních potřeb.

3/ zpestřit jídelníček.

4/ rozšířit informace o možném výskytu daného alergenu v potravinách, ve kterých bychom alergen primárně nehledali, tedy zhodnotit bezpečnost jídelníčku s ohledem na potravinovou alergii (doporučení k vynechání alergenu ve stravě, tedy eliminační dietě – čtení etiket, seznámení se složením potravin, stravování mimo domov).

5/ pomoci nahradit potraviny při vaření z technologického pohledu přípravy stravy (tedy například při alergii na vejce pomoci v recepturách nahradit vejce tak, aby se dosáhlo adekvátní konzistence těsta).  

6/ doporučit užívání doplňků stravy, fortifikovaných potravin, modulárních dietetik či eventuálně sippingu apod. 

Prevence potravinových alergií?

Ze studie z roku 2014 vyplívá, že ideální prevencí je zavedení pestré škály potravin v období od 6-12 měsíce života dítěte.

V dalších navazujících článcích bych se ráda podrobněji věnovala konkrétním potravinovým alergiím, ale i potravinovým intolerancím, a jejich eliminačním dietám. 

citace:

1/ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Potravinová alergie – WikiSkripta [online]. [vid. 2021-06-24]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Potravinov%C3%A1_alergie)

2/ FUCHS, Martin. Potravinová alergie a intolerance. 2016. ISBN 978-80-204-3757-0.

3/ FUCHS, Martin. Potravinová alergie: jak na ni. 2019. ISBN 978-80-204-5572-7.

4/ Roduit C, Frei R, Depner M, et al. (2014). Increased food diversity in the first year of life is inversely associated with allergic diseases. Journal of Allergy and Clinical Immunology, 133(4): 1056-1064